Jaroslav Klemeš se narodil 31. ledna 1922 v Čadci v tehdejším Československu. Během druhé světové války byl příslušníkem československého zahraničního odboje. Byl vysazen do Protektorátu Čechy a Morava jako radista paradesantního výsadku Platinum - Pewter. 

 

Mládí

Narodil se v rodině úředníka berní správy v Čadci, matka byla v domácnosti. Měl jednoho bratra. V letech 1926 až 1936 absolvoval obecnou a měšťanskou školu ve Skalici. V roce 1935 mu zemřela matka a Jaroslava i jeho mladšího bratra Vladimíra vychovával otec sám. Ve Skalici se vyučil obchodním příručím, přičemž absolvoval jeden rok pokračovací obchodní školy a až do roku 1940 zde byl zaměstnán. Po vyhlášení samostatného Slovenského státu se přestěhovali do Strážnice. Otec se zapojil do odbojové činnosti, za kterou byl v roce 1943 nacisty popraven.

 

V exilu

V roce 1940, z území Československé republiky obsazeného německými nacisty, se rozhodl pro odchod do zahraničí. V lednu 1940 přešel nejdříve do Maďarska (kde byl kratší dobu vězněn) a odtud přes Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii do Francie. Ve Francii byl 27. dubna 1940 zařazen do spojovací čety v československém zahraničním vojsku. V jeho řadách se zúčastnil bojů o Francii. Po pádu Francie se dostal do Velké Británie. Od poloviny roku 1942 byl cvičen a připravován na shoz na území protektorátu. Prodělal řadu výcviků, kursů a cvičení. Dne 2. května 1944 v rámci výsadkové operace PLATINUM, do které byl zařazen jako radiotelegrafista, byl přepraven lodí na základnu Bari v Itálii. Zde prováděl udržovací výcvik. 

 

Nasazení

V noci z 16. na 17. února 1945 byl v rámci Operace Platinum - Pewter vysazen poblíž Nasavrk, konkrétně v prostoru vysílače Krásný. První úkryt mu poskytla rodina Korábkova v obci Hradiště. Zpočátku se účastnil odboje na Českomoravské vrchovině v rámci ilegální organizace R-3, později se přesunul do Prahy, kde až do osvobození působil jako radiotelegrafista a udržoval spojení s Londýnem. 

 

Po válce

Po válce obdržel řadu vyznamenání. Stal se důstojníkem z povolání a dosáhl hodnosti nadporučíka. 

V roce 1949 byl propuštěn z armády. Byl bezdůvodně zatčen a ve vyšetřovací vazbě strávil celých 15 měsíců. V roce 1950 byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu na dva roky nepodmíněně a ke ztrátě čestných práv občanských na 3 roky. Po propuštění z vězení byl nasazen jeden rok na nucené práce. Posléze pracoval jako řidič. V roce 1968 byl částečně rehabilitován. Plné rehabilitace se dočkal až po roce 1990. Dne 8. května 2010 byl jmenován do hodnosti brigádního generála. Je posledním z parašutistů, kteří byli vysazeni na území protektorátu. Od samého počátku vzniku 43. výsadkového praporu v Chrudimi, se podílel na jeho prezentaci a je jeho patronem. Pro město Chrudim i pro vojenský útvar, jakož i pro nás všechny, je příkladem vojáka, který s nasazením vlastního života bojoval proti nacistickému Německu za naši svobodu. Dne 16. prosince 2011 byl jmenován čestným občanem Ústí nad Labem a dne 31.ledna 2012 byl jmenován čestným občanem Chrudimi, ke které má velmi blízký vztah.

 

Vyznamenání

1944 Pamětní medaile československé armády v zahraničí

         se štítky Francie a Velká Británie

1945 Československý válečný kříž 1939 

1945 Československá medaile za chrabrost před nepřítelem

1945 Československá medaile za zásluhy I. stupně

1997 Medaile za hrdinství

2010 Kříž obrany státu ministra obrany České republiky

 

Operace Platinum - Pewter

 

Složení a úkoly.

Operace Platinum - Pewter byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během II. světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Desant tvořili velitel kpt. Jaromír Nechanský, rtn. Jaroslav Pešán, radista rtn. Alois Vyhňák a radista čet. Jaroslav Klemeš. Úkolem výsadku byla zpravodajská činnost, zajištění příjmu dalších osob a výzbroje a udržování radiového spojení v prostoru Českomoravské vysočiny. Pro tento úkol byli vybaveni dvěma radiovými stanicemi.

 

Činnost.

První dva neúspěšné pokusy o výsadek desantu byly provedeny 3. října a 22. prosince 1944 z letiště v Brindisi v Itálii, které byly vráceny během letu zpět pro nepříznivé počasí a tedy nemožnost přesného navedení. Třetí pokus v noci z 16. na 17. února 1945 byl již úspěšný a skupina byla vysazena poblíž Nasavrk u obce Krásné v Železných horách. Výsadek byl proveden z letounu typu Halifax, polské 301. perutě RAF během 16 hodinového letu. Při samotném výsadku došlo k poškození přepravovaného materiálu, protože parašutistům se při seskoku utrhly nožní pytle. Později se radistovi skupiny Vyhňákovi podařilo z rozbitých vysílaček složit jednu funkční, se kterou sice vyslal naslepo dva telegramy, ale oživit spojení se mu nepodařilo. S Londýnem se spojil až prostřednictvím vysílačky dodané v rámci operace Bauxite. Skupina po celou dobu své činnosti spolupracovala s Radou tří, odbojovou skupinou působící na Českomoravské vrchovině. Vyhňák se koncem války, v dubnu dostal při přemisťování vysílačky do přestřelky s Němci, kterou přežil. Na konci války, 20. dubna 1945 se příslušníci výsadku Klemeš a Nechanský přesunuli do Prahy, kde zabezpečovali České národní radě a velení Pražského povstání spojení s Londýnem. Pokusili se i o spojení s vládou v Košicích, což se ale nepodařilo. Poskytovali své služby i Zpravodajské brigádě a Klemeš odeslal několik desítek depeší. Pešán s Vyhňákem působili ve Velkém Meziříčí ve prospěch Rady tří a Zpravodajské brigády.