Nadporučík pěchoty i.m. Jaroslav Kotásek 

(* 31. července 1917, Ratíškovice, + 16. června 1944, Myslibořice) byl československý voják a příslušník výsadku Spelter.

 

Mládí

Narodil se 31. července 1917 v Ratíškovicích v chudé rodině. Po absolvování Baťovy školy práce ve Zlíně absolvoval hornickou školu a pracoval v dole. 1. března 1939 nastoupil základní vojenskou službu, ale po okupaci byl z armády propuštěn. Kvůli svému zapojení do odboje v řadách Obrany národa a hrozícímu zatčení musel opustit protektorát.

V exilu

31. prosince 1939 přes Slovensko a dále Maďarsko a Jugoslávii se dostal do Francie, kde byl v Agde 6. března 1940 prezentován u československého zahraničního vojska. Zařazen byl k ženijní rotě 2. pěšího pluku. Bojů se nezúčastnil a po pádu Francie byl evakuován do Anglie, kam se dostal 7. července 1940. 28. října byl povýšen na svobodníka a postupně si doplňoval vzdělání. Dne 19. září 1941 byl na vlastní žádost zařazen do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 19. září 1941 do října 1942 prošel základním sabotážním kurzem, parakurzem a vodním výcvikem, dále již v hodnosti četaře prodělal kurz práce s trhavinami a kurz průmyslové sabotáže. 1. února 1943 byl povýšen do hodnosti rotného. Koncem září 1943 byl zařazen do paraskupiny Spelter. Od 24. září 1943 do 4. února 1944 prodělal se svou skupinou konspirační cvičení 

v Londýně a individuální přípravu. Dne 13. dubna 1944 se přesunul do Itálie na vyčkávací stanici.

 

Nasazení

V noci ze 4. na 5.5.1944 byl vysazen do prostoru nedaleko obce Kramolín (okres Třebíč). Po odloučení velitele od skupiny převzal Jaroslav Kotásek velení a skupina pokračovala dále v přesunu do Nové Říše, kde měla být ukryta na záchytné adrese. Ta však byla již v tuto dobu pod dohledem gestapa. Po dvoudenním ukrývání se skupina přesunula do prostoru samoty Vostrý, kde přebývali ve včelínu u hájenky hajného Vitouše. Po seznámení s místním odbojářem Ladislavem Papulou z nedalekých Myslibořic pak z půdy domu jeho souseda Vladislava Fialy uskutečňovali radiové spojení s centrálou v Anglii. Po infiltraci agentů brněnského gestapa do odbojové skupiny se gestapo rozhodlo provést vojenský zásah a eliminaci výsadkářů. Brzy ráno dne 16.6.1944 Jaroslav Kotásek padl v boji při pokusu o únik z obklíčení nedaleko Vitoušovy hájenky na Vostrých.

 

Vyznamenání

1944 Pamětní medaile čsl. armády v zahraničí 

         se štítky Francie a Velká Británie

1945 Československý válečný kříž 1939

 

Operace Spelter

Operace Spelter byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během druhé světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava. Byl organizován zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany a řazen byl do třetí vlny výsadků.

Desant tvořili št. kpt. Břetislav Chrastina, rtn. Jaroslav Kotásek a radisté rtn. Rudolf Novotný a čet. Jan Vavrda. Jejich úkolem byla podpora a rozšiřování odbojové činnosti a dále sběr zpravodajského materiálu a udržování radiového spojení s Londýnem. Pro tento úkol byli vybaveni radiostanicí s krycím názvem Lenka.

Desant byl vysazen ze 4. na 5. května 1944 poblíž Kramolína (společně s výsadkem Potash). Po seskoku došlo ke komplikacím; Kotásek zůstal uvězněn v padákovém postroji na stromě, následně nemohly být padáky zamotané v korunách stromů ukryty. Během přesunu ztratil Chrastina při brodění potokem boty a se sdělením, že si sám opatří, jiné skupinu opustil, ale znovu se s ním ostatní členové výsadku neshledali. Mezitím gestapo začalo po výsadku pátrat.

Poblíž Boňova se zbývající členové desantu setkali s tzv. noční hlídkou. S její pomocí získali přechodný úkryt. K dalším obtížím došlo i při pozdějším přesunu; na kontaktní adrese nebyli přijati. Velitel skupiny kpt. Chrastina se neobjevil (podařilo se mu dostat na Slovensko a přidat se k partyzánům, v jejichž řadách se účastnil SNP) a velení převzal Kotásek. Z bezpečnostních důvodů zůstával v úkrytu i materiál a skupina nemohla plnit naplánované úkoly. Brzy došlo s pomocí místních k přesunu do hájovny v lesích na Ostrém nedaleko Myslibořic. Kromě navázání spojení s místním odbojem bylo navázáno spojení s Londýnem a to v noci z 5. na 6. června.

O pobytu výsadkářů vědělo čím dál více lidí. Nakonec se o nich přes své konfidenty dozvědělo i gestapo. Díky tomu byli výsadkářům při jednání nastrčeni místo zástupců brněnské odbojové organizace gestapáci. Část příslušníků gestapa chtěla využít výsadkáře k radiové hře proti Londýnu a k akci proti Carbonu. Nastrčení spolupracovníci gestapa byli ale odhaleni jiným konfidentem a příslušníci Spelteru byli přes Londýn varováni, že jednají se zrádci. Gestapo se rozhodlo pro likvidaci skupiny a zatklo jednoho ze spolupracovníků Spelteru Ladislava Papulu. Od něj se snažili získat informace o pobytu výsadkářů. V noci z 15. na 16. června došlo při pokusu o zatčení výsadkářů k boji mezi nimi a gestapem; Novotnému a Vavrdovi se podařilo uprchnout, Kotásek padl. Díky kontaktům z doby před zatýkáním se oběma zbývajícím členům Spelteru podařilo ukrýt v Šašovicích a poté v Želetavě. Získali nové falešné doklady a díky provizorně sestavené vysílačce znovu navázali spojení s Londýnem. Oba výsadkáři navíc dokázali sjednotit 12 různých odbojových skupin s přibližně 200 členy. Vzniklá odbojová organizace, která po válce dostala název Lenka - Jih. Skupina působila od Brtnice až Moravské Budějovice a zaměřovala se zejména na zpravodajskou a sabotážní činnost. Zároveň zorganizovala a přijala dva shozy materiálu, vykorespondovala dodání celkem 9 tun materiálu.

Činnost skupiny byla oficiálně ukončena 31. května 1945.