Jan Kubiš (*24. června 1913, Dolní Vilémovice, + 18. června 1942, Praha) byl příslušník československé zahraniční armády ve Velké Británii a hrdina protinacistického odboje, který v rámci Operace Anthropoid provedl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

 

Mládí 

Narodil se 24. června 1913 v Dolních Vilémovicích v okrese Třebíč jako druhé ze 4 dětí, matka mu zemřela, když mu bylo šest let. Po absolvování povinné školní docházky pracoval jako čeledín v Rudíkově, 

kde byl aktivním členem Orla a topičem v cihelně. Dne 1. října 1935 byl povolán k výkonu základní vojenské služby. Nastoupil k 31. pěšímu pluku "Arco" do Jihlavy. Jako absolvent poddůstojnické školy dosáhl hodnosti desátníka. Poté, již jako délesloužící, byl převelen do 34. pěšího pluku "Střelce Jana Čapka" v Opavě, službu vykonával u podřízeného strážního praporu v Jakartovicích. Zde byl povýšen do hodnosti četaře. Při mobilizaci sloužil jako zástupce velitele čety v lehkých opevněních na Opavsku. Po demobilizaci byl 19. října 1938 z armády propuštěn a vrátil se zpět do Vilémovic, kde pracoval opět jako topič v cihelně.

 

V exilu 

16. června 1939 ilegálně přešel státní hranice do Polska, kde se připojil ke vznikající československé vojenské jednotce v Krakově. Po krátkém pobytu v táboře v Malých Bronovicích byl 28. července 1939 přepraven s transportem na lodi Chrobry do francouzského Alžíru, kde 2. srpna vstoupil s pětiletým závazkem do Francouzské cizinecké legie. Po vypuknutí 2. světové války byl prezentován v Agde a zařazen k 2. pěšímu pluku. V jeho řadách se účastnil bojů na Loiře, za které dostal francouzský válečný kříž a byl povýšen na rotného. 

Po porážce Francie byl 13. července 1940 egyptskou lodí Rod el Farag evakuován do Anglie. Zařazen byl k 1. pěšímu praporu čsl. smíšené brigády. V únoru 1941 absolvoval kurz pro rotmistry pěchoty a v březnu 1941 byl povýšen do hodnosti rotmistra. V prosinci 1940 se přihlásil do výcviku pro speciální úkoly. Od 15. srpna 

do 27. prosince 1941 absolvoval parakurz, kurz střelby, kurz pro práci s výbušninami a kurzy sebeobrany a řízení motorových vozidel. Mezitím byl na žádost rtm. Gabčíka zařazen do výsadku Anthropoid, kde nahradil zraněného rtn. Svobodu.

 

Nasazení 

Dne 29. prosince 1941 byl Kubiš pod krycím jménem Otto Strnad společně s Gabčíkem vysazen v protektorátu. Vinou navigační chyby to bylo u obce Nehvizdy ve středních Čechách, přičemž plánované místo seskoku byly 100 km vzdálené Ejpovice u Plzně. Přesunuli se na Plzeňsko, kde se dočkali pomoci na záchytných adresách. Poté byli za podpory domácího odboje přesunuti do Prahy. Společně s dalšími parašutisty se zúčastnil operace Cannonburry, při které se britské letectvo neúspěšně pokusilo bombardovat plzeňskou Škodovku. Heydrich měl být podle původního plánu zabit Gabčíkem střelbou ze samopalu Sten Gun MK FF 209. Zbraň 

se však zasekla, a proto Kubiš použil modifikovaný protitankový granát vzor 73. Při explozi granátu byl Kubiš zraněn nad levým okem. Heydrich později zemřel na následky vážných zranění a otravu krve (celkovou sepsi organismu) v libeňské nemocnici Na Bulovce. Kubiš se spolu s Gabčíkem a dalšími pěti parašutisty poté skryl v podzemních prostorách pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Nacisté je však s pomocí Čurdy vypátrali a 18.června 1942 na kostel zaútočili. Během tohoto útoku společně s dalšími dvěma výsadkáři, A. Opálkou a J. Bublíkem, bojoval Jan Kubiš na kůru. Po výbuchu granátu upadl do bezvědomí a nebyl schopen ukončit svůj život. Na následky vykrvácení zemřel později v lazaretu SS v Podolí. Jeho tělo, stejně jako těla ostatních výsadkářů, bylo později dopraveno do německého ústavu soudního lékařství pro účely identifikace a pitvy. Poté skončilo v hromadném hrobě na hřbitově v Ďáblicích. V roce 1942 byl povýšen do hodnosti kapitána pěchoty in memoriam.

 

Po válce 

V roce 1945 byl povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty in memoriam. Jeho jméno nese ulice v městské části Praha 8, nedaleko od místa atentátu, dále jeho jméno nesou též ulice v několika dalších městech, vesměs spjatých s atentátem, například v Třebíči, Pardubicích, atd. Pamětní deska s jeho jménem je umístěna na Orlovně v Rudíkově jeho jméno se nachází na pamětní desce na pravoslavném kostele v Resslově ulici a je též na pomníku obětem války v Dolních Vilémovicích. Dne 30. června 2002 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka. Část jeho pozůstalosti byla vystavena v Armádním muzeu na Žižkově. Jeho busta se nachází v Národním památníku hrdinů Heydrichiády při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

 

Vyznamenání

1940 Croix de guerre 1939–1945 (Francie)

1940 Československý válečný kříž 1939

1942 druhý Československý válečný kříž 1939

1944 Pamětní medaile československé armády v zahraničí 

         se štítky Francie a Velká Británie

1945 třetí Československý válečný kříž 1939

1947 Certifikate of the KINGs Commendation

1949 Československý vojenský řád Za svobodu

1968 Čs. vojenský řád bílého lva Za vítězství I. stupně

1992 Řád Milana Rastislava Štefánika III. třídy

2008 Kříž obrany státu ministra obrany České republiky