Československá obec legionářská na počátku třetího tisíciletí

 

V současné době má ČsOL téměř 4000 členů. Do svých řad přijímá příslušníky druhého zahr. odboje, kteří se nestali dosud členy ČsOL a také potomky  po legionářích prvého a druhého odboje. Rovněž účastníky čsl. vojenských operací v rámci NATO a OSN, žáky vojenských škol, členy Klubů vojenské historie a každého, kdo má vztah k tradicím legií obou odbojů a je ochoten zapojit se aktivně do práce na plnění úkolů vyplývajících ze stanov a poslání ČsOL. Ti mladí jsou zárukou, že budou pokračovateli tradic legií, aby jejich památka nezahynula! 

V jubilejním roce 80. výročí vzniku ČsOL se uskutečnil ve dnech 28. a29. března 2001 již III. celostátní sněm ČsOL. Jeho průběh byl velice bouřlivý. Šlo především o to, zda ČsOL jako první a zcela výjimečná odbojová organizace v Československé, respektive České, republice má být podřízena jen jako jakési sdružení Českému svazu bojovníků za svobodu, který ji po komunistickém puči v únoru 1948 násilně včlenil do svých řad společně s dalšími odbojářskými organizacemi, které vznikly u nás po druhé sv. válce. Významnou alternativou však bylo, aby ČsOL zůstala samostatnou, svéprávnou a státotvornou Československou obcí legionářskou, jak ji založili v roce 1921 naši otcové a dědové.

Zvítězil zdravý rozum a celostátní sněm ČsOL rozhodl 54 hlasy proti 39, že ČsOL bude nadále zcela samostatnou, jak byla v roce 1921 založena. S ostatními odbojovými svazy a sdruženími, stejně jako s dalšími demokratickými organizacemi, bude spolupracovat na principu vzájemné bratrské tolerance, respektu a úcty. Současně sněm vyhlásil i "program  a cíle ČsOL", který má být koncepcí pro zajištění další budoucnosti ČsOL. Na sněmu byl postaven do čela ČsOL, jako její předseda pro další období 2001 až 2004, br. generál Antonín Špaček. 

Všichni účastníci sněmu ČsOL obdrželi, kromě jiných jednacích materiálů, i první vydání této, v té době dosed nepřepracované, publikace. 

Rekapitulujeme – li dnes celých 80 let od vzniku ČsOL, musíme konstatovat, že svoji bohatou činnost vyvíjela ve své vlasti jen necelých 20 let za prvé republiky (přesně 18 let a 3 měsíce, tj. leden 1921 až březen 1939), potom 2 roky a 10 měsíců po 2. sv. válce (květen 1945 až únor 1948), aby byla umlčena a vymazána Svazem bojovníků za svobodu z paměti národa na dlouhých 42 let a 10 měsíců (únor 1948 až prosinec 1991). Jen díky sestrám a bratřím z ČsOL v zahraničí, kteří působili ve svobodném světě, nebyla kontinuita ČsOL přerušena. 

Tato stručná retrospektiva 80 letého trvání ČsOL, z nichž bohužel po dobu 42 let komunistického násilí byla vymazána z paměti národa a žila jen v zahraničí – ve svobodném světě, zatímco její členové doma ve vlasti byli perzekuováni jen proto, že bojovali za svobodu a demokracii, si jistě zaslouží podrobnější zhodnocení profesionálními historiky.

 

Dík všem za dosavadní práci a přání do úspěšné budoucnosti ČsOL 

Při příležitosti tohoto významného jubilea obce legionářské je nutné nejen poděkovat všem sestrám a bratřím, mrtvým i živým, kteří se v průběhu těch 80 let podíleli a dosud podílejí na její činnosti pro národ, stát a demokracii, ale popřát Československé obci legionářské do dalších let úspěch, a hlavně hodně mladých nadšenců a obětavých pokračovatelů, aby tradice legií nezahynula, ale byla trvale zachována příštím generacím.

 

 

Pro více informací o Československé obci legionářské navštivte internetové stránky